výblitky mysli

Monday, November 27, 2006

Mýtné brány od firmy Kapsch asi budou doopravdy na českých silnicích od příštího roku strašit. Sice prý jich bude o několik méně, než se původně předpokládalo, to by ale nemělo bát na závadu. Reportér Novy dokonce uzavřel ze zástupcem firmy před televizními kamerami sázku o bednu šampaňského, zda k tomu doopravdy bez problému dojde a vzhledem k tomu, jak se zástupce sebevědomě tvářil, plánovanou akci asi nic neohrozí. Ani se tomu nedivím, smlouva, která je pro český stát tak nevýhodná a naopak tak výhodná pro firmu zaručuje zisk, který je nutné získat stůj co stůj. Jen ubozí čeští občané se zase prohnou pod jhem dalších plateb. To mně ale příliš nezlobí - já chodím pěšky, jiní mohou též!

Sunday, November 26, 2006

Jak to tu funguje II

Odpověď relativně snadná, i takový obyčejný free hosting (hostování stránek zadarmo) relativně brzy udělá celkově více návštěvníků. Stačí pouze hodit každému klientovi nahoru na stránku reklamu, a server se brzo zaplatí sám. Ovšem, to zdaleka není vše, 8000 návštěvníků deně by stačil v pohodě obsloužit stroj na úrovni pentia I, s 256 kbit linkou. Čili veškerá další kapacita může jít do zisku. Ať již třebas hostovat mnohem více stránek, tak aby projekt opravdu vydělával (stačí desítky tisíc lidí deně na vcelku slušné kapesné) či provozovat nějaký portál, pár placených webů, nebo například nějakou službu chatovací či blogovací. A to je právě to, co je vlastně blogger. Zkrátka jde o velmi dobře vydělávající službu (a že vydělává je jednoduše zřejmé už z toho, že se dost často hroutí pod přílivem návštěvníků. Kdyby nebyl tak úspěšný, tak by paradoxně fungoval mnohem lépe. Nejde jen o hrubý počet návštěvníků, jde také o to co dělají. Vlastně blogování je snad nejvýhodnějším z hlediska poměru počtu lidí a přenesených dat. Protože většina blogů sestává pouze z textu, maximálně malých obrázků, tak je přenesených dat minimum, a nezatěžuje to jak linku tak server. (vemte si, že ten musí každý jednotlivý obrázek, každou stránku textu hledat na disku. I když serverové stroje mívají obvykle obrovská množství paměti, tak to při větší zátěži samozřejmě nestačí, V ram zůstávají pouze častěji prohledávané části databáze, pak třeba pár set nejčastěji požadovaných stránek včetně obrázků a podobně, a vše zbylé se musí hledat na disku (discích, obvykle bývají v serverech veliká disková pole) a tím vzniká omezení maximálního počtu zobrazených stránek za vteřinu. I v momentě kdy by linka a síť zvládaly přenést mnohem více, tak prostě disky nezvládnou tolik načíst. Nejde o objem dat, ten by byl bez problémů, ale o to, že každá stránka se obvykle sestává z více souborů, uložených ve více adresářích, a to díky fragmentaci disku velmi často fyzicky na několika místech. Zažil jsem situaci, kdy se stránka o celkové velikosti asi 300 Kb načítala z disku přes vteřinu. (nic z toho nebylo v cache, jednalo se o stránečku s několika vloženými textovými soubory a pár desítkami malých obrázků. vše v asi 3 adresářích, plus zřejmě fyzicky na disku na více místech. Ono přístupová doba třeba 10 milisekund zní pěkně, ale jaksi to znamená, že podobných minisouborů načtete za vteřinu třeba 60-70 maximálně, nějaký čas zabere vyhledávání v tabulce souborů (ať již pradávná FAT, novější NTFS, nebo třeba linuxová EXT3, to je jedno, vždy se musí napřed načíst data, kde se na disku dotyčné soubory nachází..) něco najetí hlaviček na správnou stopu, přečtení a ověření správnosti dat, a jejich vyexpedování na datovou sběrnici. Prostě bez ohledu na to, že za normálních podmínek zvládá disk či diskové pole číst desítky MB za vteřinu, tak jsou momenty, kdy dojde souhrou okolností k poklesu rychlosti třeba na setinu. A pak se vám najednou stane, že něco nefunguje. A klient začne kvílet. Pravda, má sice dotyčnou službu zadarmo, a tedy bez záruky, ale ne druhou stranu, bylo mu slibováno, že to bude víceméně fungovat. A ono nefunguje. Tak co s tím?

Friday, November 24, 2006

Jak to tu je

Zajímalo vás někdy, jak a proč nějaká služba funguje? Služba na netu, která je zadarmo? Respektive spíš "zadarmo" protože zdarma není nic, a to nikde, takže i vše co je online si chce nechat provozovatel zaplatit. A to obvykle zaplatit nemálo, protože většina dotyčných ZDARMA služeb je docela výdělečná. Podobně jako neziskové organizace bývají obvykle značně ziskové (ony nemají zisk, ale zakladatel jezdí v luxusním mercedesu, chodí na večeře do vybraných hotelů (proúčtováno jako občerstvení na obchodním jednání) má perfektně opravenou vilku (sídlo organizace) a tak podobně. U free služeb na netu je to trošinku jinak, tam vác kupodivu dotyčná hrátka opravdu nestojí finance. Maximálně tak občas nějaký symbolický registrační poplatek. Nicméně nikdo vám nic nedá zadarmo, a tak se naskýtá otázka, kde berou poskytovatelé tohoto finance na provoz. Obvykle z reklamy. Jak se to zdá divné, protože v průměru vychází zisk z reklamy maximálně na několik haléřů za návštěvníka, tak při troše snahy to platby za server víc jak vynahradí. Ono si totiž většina lidí myslí bůhvíjak není provoz drahý, zatímco v reálu je to trochu jinak. K provozování jakýchkoliv netových služeb totiž potřebujete pouze server umístěný někde na solidně rychlé lince. Což v čechách vyjde na 2-4000 kč měsíčně, v USA (na lince neomezené limitem dat) je to od řádově 150 dolarů, včetně pronájmu docela slušné mašiny. Rozpočítejte si náklady na den.. řekněme 4000 kč /30 dní v měsíci. 133 kč deně. Na tolik vyjde provoz serveru. (software je buď jednorázová investice, nebo raději open source zdarma, instalace a nastavení je jednorázová investice.) Při ceně 133 kč deně, a příjmu z jednoho návštěvníka řekněmme 2 haléře potřebujete asi 7-8 tisíc lidí za den. Kde je vzít?

Thursday, November 23, 2006

Chalupa podruhé

Posledně se mi jaksi nepovedlo odvézt napsané texty do Prahy. Zkrátka disketa je xindl, a naprosto nespolehlivé médium, a nic jiného jsem tu neměl. A bohužel ani usb flashka by problém nevyřešila, prostě s ní tenhle absolutně starý krám není ochoný spolupracovat. Jediné řešení asi bude počkat až někdo někde vyhodí starý krám, o něco novější než je tohle. A nebo holt využít nějaký bazar či tak, a koupit ojetou mašinu. Ale to se mi vcelku nehce, když si vzpomenu, co jsem sám po různých bazarech ztrácel. Ono to vůbec s počítačem na chalupu není jednoduché, novějšího stroje by tu byla škoda, krom toho že vlhne a člověk neví co to s ním udělá, tak je také vždycky riziko, že se přijde podívat nějaký nenechavec, a pak by nebylo škoda počítače v ceně 0, ale přecejen novějšího ano. Nu, tentokrát prostě vezmu celý disk, to snad bude nejjistější způsob jak z tohohle krámu dostat data do města.
Nu, povedlo se, disk je sice starý, ale naprosto funkční. Kéž by ty nové taky vydržely deset let v provozu deně..

Wednesday, November 22, 2006

Tak nějak...

Již delší dobu jsem se neobtěžoval sem nic napsat, já vím že je to chyba, ale co se dá dělat? Prostě napřed nebyl čas, a pak nebylo připojení na internet, dokonce i tuhle úvahu píšu na chalupě na počítači co je offline, takže si ji budu muset vzít ssebou do města, a poslat to ven z počítače tam. Po buhvíjakdlouhé době se konečně počasí umoudřilo, enní ani vedro ani zima, a tak se dá být v pohodě jak venku, tak i v domě. Kéž by to tak nějakou dobu vydrželo, to nechutné vedro an začátku léta, a zima později byly fakt docela moc. (Pak jsem toho nechal, pokračování druhý den.) Mezitím stihla být v noci bouřka, a milostpánové dodávající elektřinu měli výpadků jak máku, v průběhu tří hodin po bouřce naskočil elektrický proud celkově tak na pět minut, bylo to takové likvidování spotřebičů, ne dodávka elektřiny.

Sunday, November 12, 2006

Somrák, příživník a důchodce, čím se to liší?

Bohužel často nijak, a navíc k této trojce patří také ještě pitomec (blázen, ne normální trochu natvrdlejší člověk, ale opravdu natvrdo magor) kterého do ústavu nechtějí, protože by za něj nikdo neplatil, ale kdyby se znesvéprávnil, tak na něj někdo bude muset dohlédnout. A samozřejmě volná kombinace toho všeho, somráci důchodového věku, kteří ale důchod neberou, protože nikdy nepracovali, důchodci co jsou mešuge a podobně. Problém ale je, co s těmito lidmi? Neexistuje bohužel žádné místo kam by mohli samo dobrovolně odejít, kde by se o ně někdo postaral.. (Byť třeba svěrací kazajkou a studenou sprchou..) Mimochodem, pod pojmem důchodce nemám na mysli osobu starší 70 let. Ale takové ty rozklepané, stěžující si neustále na něco a na někoho, šmírující z okna, jestli soused mění dost často záclony, a pokud ne, tak mu jdou dobře poradit. Existuje sice i skupina která by se dala označit jako staré dámy a pánové, ale těch je bohužel dost málo. I když dotyčný náhodou zamlada dělal slušně placenou práci a tak teď bere solidní důchod, není to bohužel záruka, že není dobytek. A naopak, jsou někteří hodní, slušní milí, i kdaž mají nejnižší důchod, a tak by opravdu měli důvod si stěžovat. Prostě pod pojmem důchodce berte v tomto článku cholerického dědka udavače a nechutnou pomlouvající drbnu, a od nich horší. A že jich je. Ovšem problém kam s nimi je velice aktuální. Obvykle zabírají byt sice mizerné kvality, ale dal by se zrekonstruovat. Nájem neplatí, ale je přece proti "dobrým mravům" staříka vyhodit, soud to nikdy nedovolí. A nejde jen o tohle, ale oni jsou dost často neschopní se o sebe postarat, vyprat, uvařit. Kdyby bylo nějakým druhem zařízení pamatováno i na tyhle lidi, tak by to bylo lepší pro všechny. Oni by byli umytí a nakrmení, namísto zavšivení, hladoví a zmrzlí, do opraveného holobytu by se mohla nastěhovat nějaká třeba mladá rodina, vše lepší než žít ještě s rodiči a pokudmožno bráchou. A nestalo by se například to co jsem osobně zažil. Žil byl jeden dědula, tak 70-80, nahluchlý, natvrdlý.. Nicméně ne zlý člověk, to ne. Bydlel ze slušnosti majitele ve sklepě, snad to byle trochu zrekonstruovaná prádelna či co. Chodil celý den po ulicích a sbíral si zásoby dřeva na zimu, pak s ním topil. Nikdy nikomu neublížil, nic nepoškodil a narozdíl od mnohých podobných nic neukradl. Jo, jenže pak jednoho dne přecházel ulici tak, že ho přejelo auto, a v nemocnici už zůstal. Nebýt svědků co viděli, že jentak vešel do vozovky asi 5m před jedoucím autem a ani se nerozhlédl, tak měl problémy ještě ten chudár řidič, takhle jej naštěstí osvobodili. Kdyby bylo kam s ním, tak mohl dotyčný dědula někde v pokojíku dlabat polévku a trochu kaše, řidič nemusel mít zničené auto (ono najet do chlapa rychlostí 60 km/h není sranda) a z prádelny mohl být třeba sklad, malý byt či dílnička. Vždyť přece není nutné stavět palác s obsluhou, domek pro stovku chudých (ano, doslova chudobinec) by mohl zcela sestávat z cca 40ti pokojíků velikosti stavební buňky, kam by se ubytovali po dvou či třech, společné koupelny a záchody na patře, možná jednu větší společenskou místnost, uklidit si mohou sami, kuchyň a dvě až tři kuchařky, a možná nějakou základní zdravotní péči, třeba že by doktor se sestrou vystřídali za týden pět podobných zařízení, každý den někde jinde. A uvařit jim něco z těch přebývajících potravin, jichž se zemědělci nemohou zbavit, to by současně pomohlo i sedlákovi. Ať mi nikdo neříká, že by to bylo příliš drahé. Vždyť jen co tito lidé způsobí nechtěných problémů a škod? Kde se vyspí a zapálí dům, kde skočí pod auto, a nejen tak zničí automobil, ale ještě stojí statisíce nemocnici, když je pak šijí dohromady. Nebylo by rozumnější se o ně nějak základně postarat, aby tohle nedělali? (Huh, ježišmarja, já toho nakecal, to snad ani není možné)

Thursday, November 09, 2006

Tak se nám Američani vybarvili

A zdá se že už mají válečných štváčů poměrně plné zuby. Demokraté totiž budou mít jak těsnou většinu v senátu, tak i poměrně významnější ve sněmovně reprezentantů. Takže se snad konečně pozmění americký agresivní přístup ke všemu neamerickému. Je to až k nevíře v co se za posledních 10-15 let změnila země svobody. Vcelku mi to připomíná hlášku z jedné scifi povídky: Yankee, proč nebýt čestným mužem? Rád zabíjet děti? Bohužel tohle americkému přístupu k Iráku, Afghánistánu, (koneckonců Jugoslavii atd) dost dobře odpovídá. Poslední dobou se už ani přepadeným státům neobtěžují vyhlásit válku, prostě jen začnou bombardovat civilní obyvatelstvo.

Tuesday, November 07, 2006

Příživničení prostřednictvím dětí

Česká Republika udělala v minulých letech obrovskou chybu v tom, že snížila vdaným ženám příspěvky k mateřské dovolené. Tedy, ono už sám výraz dovolená je docela absurdní, žena která se o své dítě opravdu stará se po dobu několika let prakticky nezastaví. Toto má ovšem za jeden z následků fakt, že slušní a slušně situovaní lidé mají stále méně dětí. Naproti tomu různé jiné skupiny z počtů dětí žijí. Například se takhle přišla cikánka zeptat na obecní úřad, kolik musí mít dětí, aby jí dali na příspěvkách 20 000 měsíčně. (To bohužel neni vtip) Za další, oficiální statistika uvádí, že podobné "rodiny" mají v průměru téměř přesně dvě děti. Tedy, netušim kdo to kde viděl, já osobně nezažil tmavou rodinku pod tři až pět spratků. Na které berou přídavky, sami podporu v nezaměstnanosti.. A děcka od takových šesti let sama vydělávají (kradou). Dokdy se bude tento postup podporovat? Člověk by až místy souhlasil s nějakým násilným řešením, dobrovolně to očividně nepůjde. (Ne ovšem vyhladit, jak mají chuť ultrapravicoví, to chce uzavřený objekt, při odchodu i příchodu prohledat, všechny přebytečné peněženky zabavit atd..)

Sunday, November 05, 2006

Albert? No fuj.

Tak jsem se vyskytl v supermarketu Albert. Tedy, ono na nich je už dosatečná provokace ten plakát, že Albert byl zvolen supermarketem roku, vzhledem k hojným trapasům s prošlým zbožím. A teď se snaží si vylepšit pověst u zákazníků věrnostním programem, v rámci kterého dostanete podezřelé nádobí, za cenu "JEN" 600 kč za kus.
Jelikož shodou okolností znám lidi z jedné společnosti zajišťující podobné věrnostní akce, tak si docela dobře pamatuji rozhovor o výrobcích, jež oni "věrní" dostanou. Zněl asi takhle: Jo, je to nejlevnější šmejd, zákaznik za něj stejně doplatí víc než je nákupka a co má být? Jen by mě zajímalo za kolik Albert tyhle hrnce a pánve nakoupil. A ještě k tomu se z reproduktorů vychrchlal projev: Vaříte, pečete, smažíte? Tak nakupujte v supermarketech Albert.. Bylo toho dost, bohužel vzhledem k šetření na personálu byly i ve čtyři odpoledne obsazené pouze dvě pokladny, a u každé tak asi 20 lidí, takže se člověk neměl jak tomuto projevu vyhnout. Opravdu neskutečná hrůza. Ale zas na druhou stranu mě přitom napadl řekněme také reklamní slogan: pečete, dusíte, vaříte? Jste šéf? Tak to vás budou zaměstnanci opravdu milovat, jestli je dusíte.

Saturday, November 04, 2006

Ještě k předchozímu článku

je potřeba dodat pár detailů. Dotyčný otec dostal neskutečně vysoký trest, na to že vlastně neprováděl nic neobvyklého mezi jeho národem. Ale bohužel, poslední dobou se anglicky mluvící státy chovají opravdu šťouravě, osopují si práva rozhodovat naprosto o všem, viz nedávný příklad Anglie, přepadnuvší ostrůvek Pitcairn, kde v poklidu žili potomci vzbouřenců z lodi Bounty, a jejich nesmyslné souzení. Mimochodem, dotyčný tatík dostal za obřízku dcery 12 let. Kdyby jí s prominutím ošukal, přeřízl někde v koutě a pak zahrabal pod uhlí ve sklepě, pravděpodobně by dostal méně. Nepřipadá vám to absurdní, že je nulový rozdíl trestní sazby mezi "zločinem" a skutečným zločinem?

Thursday, November 02, 2006

Obřízka u žen

Tak nějak mě inspiroval článeček z novinek, o tom, jak byl v USA odsouzen otec za to, že provedl na dceři obřízku. Není až tak podstatné, jaký trest dostal, spíše jde o to, jaké dopady toto má. Američané se sprostotou sobě vlastní potlačují u domorodých národů veškeré jejich zvyky. A to nejen u sebe doma, ale i v zamích jejich původu. Obřízka žen má totiž v Africe i jinde sloužit k poměrně specifickému účelu. A sice, zajistit věrnost manželovi. Myšlenka je jednoduchá: když dotyčná nemá ze sexu potěšení, tak nemá sebemenší důvod páchat cizoložství. A tak jsou v jistých zemích milionům dívek odřezávány klitorisy a často také stydké pysky, a přestože jich poměrně značná část na následky infekce po zákroku umírá, tak to podstupují víceméně dobrovolně. Jde o zvyk, a vlastně nutnost. Vždyť která z nich by sehnala manžela, při podezření že je to promiskuitní děvka? Na druhou stranu, ony ty ženské organizace mají také v něčem pravdu. Minimálně bych to viděl jako se křtem (míněno v kostele), každý by měl mít možnost se svobodně rozhodnout, jestli jo, nebo ne.

Blog Directory