ble

věřím, že obrovská chyba, kterou dělá mnoho učitelů při přednášení na středních školách, je to, že chtějí do hlav studentů nacpat *všechno*. Pro mne to většinou končí tím, že nevím nic o ničem.

,,Učení se hrou'' neznamená, že bychom měli hrát nějaké hry k tomu, abychom se něco naučili. Samotný proces učení, přijímání zajímavých faktů, myšlenek a souvislostí, by měl být hrou. Učení se samo o sobě by mělo být zábavou.

Pokusím se shrnout nějaké obecné nápady o učení (nejen) matematiky. Jsem teď v posledním ročníku střední školy, takže na to samozřejmě mám nějaký názor. Neříkám, že tento přístup je správný, nebo něco takového, je to pouze můj osobní názor.

Viva la Espaňa

tak Tento příspěvek je psán v daleké španělské zemi. Než autor zasedl k počítači tak si včera stihnul připálit záda na pláži, zdlabat meloun a solidní pánev s různými potvorami z moře, vychlastal láhev rijoja vínka, a blaženě vsoukal do úst kus sýra (netuším co je to zač, v čechách jsem to nikdy neviděl, je to něco nivoidního s plísní uvnitř, balené do vinných listů. Fakt vynikající věcička.). Takže děkuji kamarádovi co zaskočil po dobu nepřítomnosti, ale další bláboly si již nakecám sám.

tak tohle zrovna ctu

„Výborně, Břicháči,“ klepl jsem do zpocené hlavy: „Jestli budeš pokračovat v podobném duchu, dožiješ se příštích narozenin.“ Použil jsem pozitivně modulovaný hlas, protože jsem nechtěl, aby strachy ztuhlý řidič naboural. A taky proto, že dusivý pach jeho potu začínal být skutečně nepříjemný. Zaťaté svaly na tučném krku povolily.

Barbar se ošil a položil AK na postel: „Co chceš dělat dál... ééé...

Sakra, víš, žes mi ještě neřek, jak se jmenuješ?“

„Žádná jména,“ zarazil jsem ho, „a co chci dělat dál?“ Otočil jsem se zpátky k šošolce vlasů trčící nad opěrkou: „Kam jedeš s tím pivem, smím-li se zeptat?“

„Už bez piva. Vracím se domů. Anglie, Londýn,“ zachraptěl šofér. Měl nízko posazený hlas a přístavní přízvuk.

„No výborně! Takže pro tebe mám příjemnou zprávu - jedeme s tebou.

Aspoň se budeme moci blíže poznat.“

Tlusťoch tiše zaúpěl.

jj

Jo fakt se chovam jako obrovska lama ktery neni rovnmo. Zrovna se flakam ve spanelsku a seru na vsechny kolem protoze jsem ukrutne zhulenej a ozralej. a abych nezapomnel tak i poblitej...teda opardon, proste se mi to neudruzelo v zaludku. Takze sorry vsem, ale fakt dneska nic moc psat nebudu, pac skoro nevidim na klavesnici...a ta uz je kurva taky poblita. snad se k tomu dostanu zitra...fakt sorry. ale dneska jsem prase

Okurky

Tak mě o víkendu popadlo zavařovací okurkové šílenství. Zavařovalo se toho zatraceně víc než dost. Začínalo to u ráno, cestou do holešovic. Tam v tržnici, po procpání se zástupem osob narozených výrazně dříve než určují dobré mravy, (proboha, co tam ty bandy důchodců lezou v sobotu? proč si nejdou nakoupit v týdnu, když tam nejsou lidi pracující?) byl zakoupen plný batoh okurek k zavaření a aby to nebylo málo, tak jsme přibrali i asi 10kg paprik. Pohoda skončila, už jen odnést tohle není sranda a co teprve zjištění, že na takové množství zeleniny na kyselo nemáme ani omylem dost octa, a jelikož Vinohradský pavilon má zavřeno (nahrabali si dost na zákaznících, takže už jim to tam nebylo dost nóbl a dělají si rekonstukci) zamířil jsem k místním žluťasům, jakožto k prvnímu dalšímu krámu po ruce. Větnamčík sice ocet měl, ale na zákazníka co mu vybere celou polici se tvářil trochu divně. že oni ocet neznají? (pokračování zítra)

Sakra, chovám se jako lama

Ani nevím čím to, ale fakt poslední dobou se chovám jako naprostý totální lamohovado. Tedy takhle: já naprosto přesně vím proč, to je docela jednoduché, je to protože prostě se na mě navalilo moc práce, a nestíhám. Ale nevím jak se toho zbavit.

Proč?

Proč vlastně lidi poslední dobou píšou blogy? Proč, když se za to mohou často dostat do problémů? (A to dokonce i v takzvaně demokratických zemích. Říkám takzvaně, protože skutečná demokracie na této planetě není, nikdy nebyla a nikdy ani být nemůže.) Asi pro potřebu se vykecat. Lidi prostě něco nutí sdílet spolu informace a to nejen informace veřejné, ale hlavně ty neoficiální jako například kdo s kým a tak podobně. Je to prostě nutkání už odedávna. Dá se předpokládat, že už v pravěku, když potkal neandtál druhého a zrovna ho nepraštil kyjem mezi oči, tak spolu pokecali. Prostě se s tím nedá nic dělat, lidstvo se vyvinulo z opic a cosi ze stádních pudů prostě přetrvává. A zrovna tomuto internet hodně napomohl, protože je dnes možné mít za členy smečky i lidi kteří žijí na druhé straně planety. Proto lidé píší blogy, protože doufají že je někdo bude číst, a přidá se tak svým způsobem do jejich smečky.

Hauuuu

Jé, to byl zase den. Pokud by se slušelo na netu nadávat, až byhc řekl uplně na ho.. užitečného jsem neudělal naprosto nic, jen se ožal jako to prase. A přišel domu lehce po půlnoci. fakt bezva životospráva co? Kdo mě napadobuje?

Blogerovo šílenství

Hm, co psát? Udržovat blog aktuální je mnohem větší problém, než by kdo řekl. Až by se dalo říct, že pro líného člověka to je něco fuj. Něco co se prostě musí uděat a to v ideálním případě deně, aby bylo všecko ok, všecko vypadalo jak má a nikdo neječel. Ale že to umí být opruz. Hlavně když je venku počasí jako je tam pslední dobou stále. Odporné vedro bylo vystřídáno deštěm a docela chladnem. fuj.

Admin zase šílí

Tak a je to tu zase, náš admin něco nenastavil na pracovním serveru, takže po restartu funguje to co už bylo, ale nejde nic přidat. Fakt milé, zvláště když jde o prachy. Lépe řečeno o jejich ztrátu, když server neběhá, tak nevydělá.

Práce

Jejda, tak takhle to dneska vypadá. Člověk odjede na pár dní z města, a když se vrátí tak zjistí že to co měl udělat kolega hotovo neni, a ještě se rozpadlo dost toho co už bylo hotovo. Fuj, a navíc na tom všem přímo závisí příjem, takže se tu mějte, a já musím makat.

tak už zas pryč

Hm, moji milí, tak já vás zase opouštím, i když jen na pár dní. na chalupě dozrály merunky (sakra, je to merunky, nebo meruňky? kdo ví?) a babička je nezavaří, nezvládne zavřít sklenice. Takže vás tu opět nechám, a odjedu. Předpokládám že zpět budu tentokrát docela ryhc le, ale i tak. mějte se to cool.