Jak to tu funguje II

Odpověď relativně snadná, i takový obyčejný free hosting (hostování stránek zadarmo) relativně brzy udělá celkově více návštěvníků. Stačí pouze hodit každému klientovi nahoru na stránku reklamu, a server se brzo zaplatí sám. Ovšem, to zdaleka není vše, 8000 návštěvníků deně by stačil v pohodě obsloužit stroj na úrovni pentia I, s 256 kbit linkou. Čili veškerá další kapacita může jít do zisku. Ať již třebas hostovat mnohem více stránek, tak aby projekt opravdu vydělával (stačí desítky tisíc lidí deně na vcelku slušné kapesné) či provozovat nějaký portál, pár placených webů, nebo například nějakou službu chatovací či blogovací. A to je právě to, co je vlastně blogger. Zkrátka jde o velmi dobře vydělávající službu (a že vydělává je jednoduše zřejmé už z toho, že se dost často hroutí pod přílivem návštěvníků. Kdyby nebyl tak úspěšný, tak by paradoxně fungoval mnohem lépe. Nejde jen o hrubý počet návštěvníků, jde také o to co dělají. Vlastně blogování je snad nejvýhodnějším z hlediska poměru počtu lidí a přenesených dat. Protože většina blogů sestává pouze z textu, maximálně malých obrázků, tak je přenesených dat minimum, a nezatěžuje to jak linku tak server. (vemte si, že ten musí každý jednotlivý obrázek, každou stránku textu hledat na disku. I když serverové stroje mívají obvykle obrovská množství paměti, tak to při větší zátěži samozřejmě nestačí, V ram zůstávají pouze častěji prohledávané části databáze, pak třeba pár set nejčastěji požadovaných stránek včetně obrázků a podobně, a vše zbylé se musí hledat na disku (discích, obvykle bývají v serverech veliká disková pole) a tím vzniká omezení maximálního počtu zobrazených stránek za vteřinu. I v momentě kdy by linka a síť zvládaly přenést mnohem více, tak prostě disky nezvládnou tolik načíst. Nejde o objem dat, ten by byl bez problémů, ale o to, že každá stránka se obvykle sestává z více souborů, uložených ve více adresářích, a to díky fragmentaci disku velmi často fyzicky na několika místech. Zažil jsem situaci, kdy se stránka o celkové velikosti asi 300 Kb načítala z disku přes vteřinu. (nic z toho nebylo v cache, jednalo se o stránečku s několika vloženými textovými soubory a pár desítkami malých obrázků. vše v asi 3 adresářích, plus zřejmě fyzicky na disku na více místech. Ono přístupová doba třeba 10 milisekund zní pěkně, ale jaksi to znamená, že podobných minisouborů načtete za vteřinu třeba 60-70 maximálně, nějaký čas zabere vyhledávání v tabulce souborů (ať již pradávná FAT, novější NTFS, nebo třeba linuxová EXT3, to je jedno, vždy se musí napřed načíst data, kde se na disku dotyčné soubory nachází..) něco najetí hlaviček na správnou stopu, přečtení a ověření správnosti dat, a jejich vyexpedování na datovou sběrnici. Prostě bez ohledu na to, že za normálních podmínek zvládá disk či diskové pole číst desítky MB za vteřinu, tak jsou momenty, kdy dojde souhrou okolností k poklesu rychlosti třeba na setinu. A pak se vám najednou stane, že něco nefunguje. A klient začne kvílet. Pravda, má sice dotyčnou službu zadarmo, a tedy bez záruky, ale ne druhou stranu, bylo mu slibováno, že to bude víceméně fungovat. A ono nefunguje. Tak co s tím?