Albert a bertíci

Tak jsem zase jednou musel do nechutného supermarketu roku, jak se hrdě albert označuje. A zjistil že tam probíhá akce na podporu dětských domovů, paráda. Jenže ta reklama na to: Chachacha, ani nevíte jak se usmívám.. Jestli máte to potěšení tak víte co mám na mysli. Jenže oni to poněkud přestylizovali: Když si člověk uvědomí jaké děti jsou v dětských domovech, tak ta reklama měla znít asi takhle nějak: Ahooj, já su Dežo a je mi devět. Mama šlape, fotr sedý v kriminále, tak mě strčili do děcaku. Sice si na každy vychazce ukradnu nějakú to peněžénku, ale na cigara a chlast je to malo, tak sem vam vděčnej, že mi posilate prachy. Jo, a až vyrostu a přepadnu vas v nějaky ty tmavý ulíci, řekněte že jste mi posilali bertiky, a ja vas necham. Samo že jo. Problém je, že dítě z dětského domova je mírně řečeno póvl. V slušného člověka vyroste možná jeden ze sta, nebo ani to ne, protože více vzdělání dostane od tmavých spolubydlících než od vychovatelů. Je to smutné, ale bohužel je to tak.