výblitky mysli

Monday, November 23, 2009

Slova se mění

Je zajímavé, jak se spolu s vývojem společnosti mění význam některých slov. A to slov sice starodávných, ale přitom velmi důležitých. Holým faktem je, že tam kde se kdysi říkalo vlastenec se dnes říká často xenofob, rasista nebo fašista. Neskutečná proměna původně hrdého zástupce národa ve zločince. A to přitom takový vlastenec neříká nic špatného, jen že v čechách mají žít češi a ne kdejaká verbež, že se tu má mluvit česky, ne rusky nebo anglicky. Nikdo nemá nic proti turistům, když přijedou a pak zase odjedou, ale co ti kteří sem přijedou a zústávají?

Saturday, November 14, 2009

Úvaha o smrti

Již J.R.R.Tolkien to povídal krásně. Mnohý umírající zasluhuje žít. A mnohý žijící by zasluhoval zemřít. Kdo to posoudí? Kdo rozhodne? Kdy se sčítají hříchy života v tresty smrti? Má umírající vrah právo na vykoupení? Má na ně právo, když ho popraví, nebo když umírá sám, věkem s krví nevinných obětí na rukou? Inu kdo ví, jak to ve skutečnosti funguje, ale podle mě má problém ten, kdo umírá nesmířený sám se sebou. Ne s lidmi, ani bohem, ale sám se sebou. protože na usmíření s vesmírem atd nezáleží, jediné na čem záleží je usmíření se sám se sebou.

Thursday, November 12, 2009

Uprchlý vezeň mrtvý

Zní to jako romantický příběh z dob divokého západu. Milující žena si vysvobodí svého manžela renegáta přímo z policejních pout, a pod hrozbou namířených zbraní prchají do dáli. I konec je divokozápadní, postřelená žena a zastřelený zločinec, podle svědků stříleli policisté jak o manévrech. A jak to bylo mezitím? Dívka se kdysi vdala za renegáta, tehdy již vícenásobného recidivistu. Z lásky. Dotyčný Tauchen je sice veden jako násilnický trestanec, ale v reálu uvádějí televize jen jeho pětiletý trest za otevírání trezorů dynamitem. Což má také něco do sebe, opět to připomíná renegáty, jak se po výbuchu hrnou z banky, naskakují na koně a ujíždí do prérie. Manželé se údajně na útěku domluvili přímo u soudu, když je soudkyně nechala chvíli o samotě. Následovala scénka v nemocnici, kdy stráž nemohla střílet z důvodu přítomnosti příliš mnoha lidí okolo, končící útěkem, zabouchnutou brankou a mizení modrého auta v dáli. Příběh bohužel nemá romantické zakončení v podobě úspěšného útěku do země zaslíbené. Dvojici policie dopadla nedaleko starého letiště u Hajan, Tauchena na místě zastřelili, jeho ženu vážně zranili a teď bude čekat na soud. Trapné rozuzlení jinak romantického příběhu.

Tuesday, November 03, 2009

Sedím ve sklepě a není mi fajn

Tedy ne že bych se bál náletu, prostě na mě jen tak přišlo tak debilní pracovní umístění, pod zemí. SIce tu máme osvětlení a počítače, ale problém je, že zeleň chcípe a člověk přecijen bez trochu toho deního světla nevyžije natrvalo. Co je to vlastně za novinku cpát lidi pod zem, nebo do betonových krychlí? Proč, kdo za to může. Vždyť existují normální domy, normální místnosti s okny i dvěřmi, kde rostou květiny a kde se dá otevřít okno. Ale holt polovina populace pracuje za víceméně nelidských podmének v kraválu či někde zavřená. Nebo zavřená v kraválu, to se tak nějak spojuje do jednoho velkého průšvihu. A pan podnikatel vydělává holt. Prostě nějak se nám to tu celé zatočilo a kus světa jde šejdrem.

Blog Directory